|
|
Problematika terorismu a její souvislosti
Králik, Tomáš ; Mika, Otakar Jiří (oponent) ; Novák, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou terorismu z pohledu vymezení terorismu, jeho historického vývoje, možných příčin, projevů a důsledků ve vztahu k bezpečnostnímu prostředí. V závěru práce se zaměřuji na problematiku forem terorismu a také na možné nástroje a spolupráci v boji proti jeho negativním vlivům.
|
|
|
Deterrence in counter-terrorism: the case of Nigeria
Tongpan, Timothy Yusufu ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
Aby bylo možné vyhodnotit účinnost odstrašujících opatření, jsou data přebírána z globálního indexu terorismu (GTI). GTI poskytuje komplexní hodnocení trendů a vzorců terorismu v různých regionech a zemích a nabízí rámec pro hodnocení účinnosti protiteroristických strategií. Analýza v této práci vyhodnotí dopad odstrašovacích opatření na snížení teroristických aktivit v Nigérii a identifikuje klíčové faktory, které přispívají k úspěchu či selhání odstrašování. Zjištění této studie bude velmi zajímavé pro tvůrce politik, bezpečnostní experty. V širším měřítku byl boj proti terorismu v Nigérii v posledním desetiletí kritickým problémem, přičemž teroristické skupiny jako Boko Haram představují významnou hrozbu pro bezpečnost a stabilitu země. Nigerijská vláda v reakci na tuto hrozbu zavedla různé strategie, včetně odstrašování. Odrazováním se rozumí použití opatření, jejichž cílem je odradit potenciální teroristy od násilných činností. Tato studie se zaměřuje na účinnost odstrašování v nigerijské protiteroristické strategii v letech 2009 až 2019 s případovou studií Boko Haram. Sledované období je významné, protože znamená vzestup Boko Haram a její přeměnu v impozantní teroristickou skupinu, která způsobila značné škody nigerijské ekonomice a společnosti. Z pohledu akademické obce, pochopení účinnosti...
|
|
|
Trumpův předvolební plán boje proti terorismu v USA a jeho následná realizace v první polovině volebního období
Bohunická, Klára ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V mé bakalářské práci jsem se pokusila odpovědět na hypotézu, kterou bylo, že jednotliví kandidáti na prezidenta dávají v průběhu svých kampaní velké množství slibů, kterým po zvolení nejsou schopni dostát, popř. k jejich naplnění nemají dostatečné kompetence. Tuto hypotézu jsem se pokusila aplikovat na kampaň Donalda Trumpa a to především na jeho tři sliby v oblasti boje proti terorismu v USA. K dosažení mého cíle jsem využila analýzy jednotlivých slibů a následně je komparovala s kroky, které Trump podnikl od inaugurace v lednu 2017 do poloviny jeho volebního období v lednu 2019. Prvním slibem mělo být uzavření částí internetu, kde operuje ISIS a rekrutuje tam nové členy z řad amerických občanů. Jediným krokem, který Trump v této oblasti provedl bylo podepsání prohlášení spolu s členy skupiny G7, ve kterém požadovali zintenzivnění tlaku ze strany sociálních médií vůči teroristům na internetu. Z technického hlediska byl tento slib od počátku problematický. První problémem bylo, že Trump neměl dostatečné kompetence k jeho naplnění. Druhým problémem na který tento slib narážel byl první dodatek ústavy, ve kterém je zakotvena svoboda slova a vyjadřování a uzavření částí internetu by tyto svobody narušilo. Na tomto slibu jsem potvrdila moji hypotézu, že kandidáti dávají i takové sliby, ke kterým...
|
|
|
Bezpečnostní politika neutrálních států po útocích 11. září 2001: komparace vybraných evropských zemí
Vlček, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce srovnává Švýcarsko, Rakousko a Švédsko, jakožto neutrální země Evropy a jejich aktivitu v bezpečnostní politice. Srovnání probíhá na dimenzích peacekeepingu a boje proti terorismu v období od teroristických útoků 11. září 2001 ve Spojených státech amerických do současnosti. V dimenzi peacekeepingu je kladen důraz na nasazování jednotek do peacekeepingových misí. V případě dimenze boje proti terorismu probíhá porovnání ve strategii globální války proti terorismu a ve strategii boje proti terorismu. Výsledkem je pak potvrzení, či vyvrácení hypotézy, mezi přístupem k neutralitě a aktivitě v rámci bezpečnostní politiky. Práce je zpracována jako komparativní studie a hlavní předpoklad práce je takový, že neutrální stát, jež má kodifikovanou neutralitu a používá ji ve svých bezpečnostně-zahraničních strategiích, bude méně aktivní než stát, který takto kodifikovanou neutralitu nemá a ani ji již nezmiňuje ve svých bezpečnostně-zahraničních strategiích.
|
|
|
Terorismus z pohledu veřejné politiky
Batko, Martin ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Knobloch, František (oponent)
Oblastí zájmu práce je boj proti terorismu na úrovni Evropské unie. Práce si pak klade za cíl analyzovat, jak efektivní jsou orgány EU v boji proti terorismu, tedy Europol, Eurojust a Protiteroristický koordinátor. V první části je pozornost věnována problematice samotného terorismu, za pomoci srovnácací analýzy a analýzy dat jsou diskutovány možné příčiny vzniku terorismu, jaké jsou faktory vedoucí dané osoby k radikalizaci a jaký je profil teroristy v Evropě. Další část se již věnuje samotné efektivitě hlavních orgánů EU v boji proti terorismu a následně bezpečnostní hrozbě spojené s problematikou zahraničních bojovníků, která se v agendě EU v boji proti terorismu stala prioritní oblastí. Tato část byla take zpracována na základě empirického výzkumu, a to polostadardizovanými rozhoory s experty v této oblasti. Bylo vyzkoumáno, že orgány EU v boji proti terorismu mají hned několik slabin a existuje hned několik limitů v jejich boji proti terorismu. Naopak v rámci opatření proti zahraničním bojovníkům se EU podařilo přijmout hned několik adresných a konkrétníchh opatření.
|
|
|
Zpravodajské služby České republiky v boji proti terorismu
Coufalová, Aneta
Předmětem diplomové práce jsou zpravodajské služby České republiky a jejich úloha v boji proti terorismu. Zpravodajské služby v boji proti terorismu hrají klíčovou roli vzhledem k charakteru jejich činností. Pro efektivní výkon zpravodajských služeb v boji proti terorismu je velmi důležité stanovení příslušných pravomocí zpravodajským službám. Problematika pravomocí českých zpravodajských služeb v boji proti terorismu se objevuje jako přední téma bezpečnostních a politických diskuzí současné doby. Stěžejní část diplomové práce je zaměřena na pravomoci českých zpravodajských služeb v boji proti terorismu od teroristických útoků 11. 9. 2001 a pomocí kvalitativní tematické analýzy především legislativních dokumentů je zmapován vývoj pravomocí zpravodajských služeb ČR od roku 2001 do roku 2018.
|
|
|
Israel's Intelligence Evolution after the failures of Yom Kippur and Second Lebanese War
Veljkovic, Marko ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
security of nation. What is intelligence's role in the case of Israel? How has it evolved during s that Israel has learned from its mistakes in the past "has actually picked up that up call", and has made its intelligence the most powerful and reliable weapon in their V posledních několika desetiletích byla inteligence srdcem boje proti terorismu a bezpečnosti národa. Jaká je úloha zpravodajských služeb v případě Izraele? Jak se vyvíjel během své existence? Jaké byly zaměřující se události, selhání, která způsobila tento vývoj ve inteli Jaká je úloha inteligence v boji proti terorismu? Většina studií ignoruje zásadní roli, kterou inteligence přináší do arény, nebo se zaměřuje pouze na její nejkontroverznější aspekty. Tento článek tvrdí, že se Izrael poučil ze svých chyb v minulosti "skutečně vzal toto budící volání" a učinil ze své inteligence nejsilnější a nejspolehlivější zbraň ve svém arzenálu v národní bezpečnosti. Prozkoumá a důležité role, které musí každé odvětví zpravodajství přinést ke stolu blémy mají jednotlivé pobočky a jak mohou zabránit problémům? Tato práce bude zdůrazňovat klady a efektivitu izraelského modelu boje proti terorismu jako dosud nejúčinnějšího a nejúspěšnějšího s ohledem na liberální demokracii. o dvojsečný meč, který nemůže být nahrazen žádnou jinou formou sběru inteligence.
|
|
|
Boj proti terorismu na národní a mezinárodní úrovni
HOLUB, Michal
Terorismus je moderní a neustále se vyvíjející hrozbou, která v dnešní době ohrožuje a citelně zasahuje chráněné zájmy a budované hodnoty států. Teroristické skupiny se snaží prostřednictvím útoků na obyvatelstvo šířit strach, násilí, názory a myšlenky za účelem dosažení svých cílů. Dnes se s tímto problémem musejí setkávat i takové státy, které této hrozbě nemusely dlouhá léta vůbec čelit. Moderní trendy a nové technologie společně s migrační krizí nám zaručují, že se s touto hrozbou budeme stále více setkávat v našich domovech. Vznik Islámského státu lze považovat za jakýsi fenomén dnešní doby, který nakazil prakticky celý svět a dává prostor různým jedincům k páchání teroristických útoků pod záštitou této organizace, nebo jen poskytuje návody na páchání těchto činů z jakéhokoliv důvodu a s různým cílem. Na tuto hrozbu je nutno adekvátně reagovat a je potřeba nezůstávat jen u lítostných vyjádření po každém teroristickém útoku. Je nezbytné sledovat nejnovější trendy teroristických útoků a boje proti nim, což nám pomůže nastavovat funkční postupy k řešení mimořádných událostí tohoto typu. Dále je potřeba silné politické spektrum, které chápe, že tato opatření nebudou nikdy ziskového ani populárního charakteru, a i přesto je dokáže podpořit a prosadit.
|
|
|
Trumpův předvolební plán boje proti terorismu v USA a jeho následná realizace v první polovině volebního období
Bohunická, Klára ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V mé bakalářské práci jsem se pokusila odpovědět na hypotézu, kterou bylo, že jednotliví kandidáti na prezidenta dávají v průběhu svých kampaní velké množství slibů, kterým po zvolení nejsou schopni dostát, popř. k jejich naplnění nemají dostatečné kompetence. Tuto hypotézu jsem se pokusila aplikovat na kampaň Donalda Trumpa a to především na jeho tři sliby v oblasti boje proti terorismu v USA. K dosažení mého cíle jsem využila analýzy jednotlivých slibů a následně je komparovala s kroky, které Trump podnikl od inaugurace v lednu 2017 do poloviny jeho volebního období v lednu 2019. Prvním slibem mělo být uzavření částí internetu, kde operuje ISIS a rekrutuje tam nové členy z řad amerických občanů. Jediným krokem, který Trump v této oblasti provedl bylo podepsání prohlášení spolu s členy skupiny G7, ve kterém požadovali zintenzivnění tlaku ze strany sociálních médií vůči teroristům na internetu. Z technického hlediska byl tento slib od počátku problematický. První problémem bylo, že Trump neměl dostatečné kompetence k jeho naplnění. Druhým problémem na který tento slib narážel byl první dodatek ústavy, ve kterém je zakotvena svoboda slova a vyjadřování a uzavření částí internetu by tyto svobody narušilo. Na tomto slibu jsem potvrdila moji hypotézu, že kandidáti dávají i takové sliby, ke kterým...
|
|
|
Bezpečnostní politika neutrálních států po útocích 11. září 2001: komparace vybraných evropských zemí
Vlček, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce srovnává Švýcarsko, Rakousko a Švédsko, jakožto neutrální země Evropy a jejich aktivitu v bezpečnostní politice. Srovnání probíhá na dimenzích peacekeepingu a boje proti terorismu v období od teroristických útoků 11. září 2001 ve Spojených státech amerických do současnosti. V dimenzi peacekeepingu je kladen důraz na nasazování jednotek do peacekeepingových misí. V případě dimenze boje proti terorismu probíhá porovnání ve strategii globální války proti terorismu a ve strategii boje proti terorismu. Výsledkem je pak potvrzení, či vyvrácení hypotézy, mezi přístupem k neutralitě a aktivitě v rámci bezpečnostní politiky. Práce je zpracována jako komparativní studie a hlavní předpoklad práce je takový, že neutrální stát, jež má kodifikovanou neutralitu a používá ji ve svých bezpečnostně-zahraničních strategiích, bude méně aktivní než stát, který takto kodifikovanou neutralitu nemá a ani ji již nezmiňuje ve svých bezpečnostně-zahraničních strategiích.
|
host ::
RSS.